pondělí 7. března 2011

Poznávej se

Víkendové nebe v barvě azuru svádělo k tomu, aby člověk konečně alespoň na chvíli opustil svůj brloh a nadýchal se čerstvého vzduchu. Jenže na práci v zahrádce je přecejen ještě trochu brzo, a tak jsme se rozhodli využít krásného předjarního dne k rodinnému výletu. Cíl byl jasný: Už když jsme před časem viděli ve zprávách ukázku z výstavy "Poznávej se" usoudili jsme, že by stála za návštěvu. Brzy ráno po snídani jsme tedy vyrazili směr Brno.



Jedná se o interaktivní výstavu, která má za úkol návštěvníky hravou formnou seznámit s některými zajímavými fakty o fungování lidského těla, o smyslech i názorně předvést, jak nás mohou někdy smysly klamat.

 
Adámkovi bylo fungování lidského těla celkem fuk. Ale výstava ho bavila, zřejmě proto, že si mohl vyzkoušet spoustu neznámých "hraček". Hned po příchodu jej zaujalo velké modré "umyvadlo" s příhodným názvem Černá díra. Vložením mince do drážky jsme mohli sledovat jak funguje vír, mince kroužila po stěnách umyvadla a nabírala čím dál větší rychlost, až skončila v černé díře odkud nebylo návratu (sbírka na opravu exponátů). Naházeli jsme do černé díry asi deset korun, než se nám podařilo Adámka přesvědčit, aby vyzkoušel další "hračky".


Jako další si vyzkoušel "zedničit". Byla to stěna z jakýchsi umělohmotných špejlků, které se protláčely na druhou stranu. K vyrovnání stěny pak sloužil nástroj podobný zednickému hoblu, Adámkovi dobře známému. Zatímco se bavil, my s manželem jsme si vyzkoušeli ostatní exponáty, o nichž jsme usoudili, že vedle černé díry a zedničiny nemají u tříleťáka šanci. Pak jsme se přesunuli do další místnosti. Vysvětlili jsme Adámkovi, jak funguje labyrint a že musí kouličku prohnat uličkami z bodu A na okraji do bodu B uprostřed. Tentokrát jsme se i s Adámkem věnovali všem exponátům.



V další místnosti byla malá tělocvična. Tady se Adámek doslova vyřádil, i když ne vždy v souladu s uvedenými pokyny. Např. žíněnku, která měla sloužit ke skoku do dálky a jeho změření si klidně překonal v kotrmelcích.


V poslední místnosti ho nejvíce zaujala hra "na postřeh" - panel se světelnými tlačítky. Smyslem hry bylo, co nejrychleji zmáčknout tlačítko, které se právě rozsvítilo. Pokud jste to nestihli do pár vteřin, zase zhaslo a rozsvítilo se jiné. Každé správně zmáčklé tlačítko připsalo body. Kromě této hry tam bylo také zvukové pexeso, přiznám se, že jsme to hráli všichni tři společně a i tak nám to dalo dost práce. Úplně na závěr si Adámek v nestřeženém okamžiku rozebral svého jmenovce ADAMA, ačkoliv jsem jednotlivé orgány dokázala identifikovat i určit jejich přibližnou polohu v těle, stejně jsem je dávala zpátky metodou pokus-omyl.


Celkem jsme na výstavě strávili něco málo přes dvě hodiny a moc si to užili. Návštěvu všem vřele doporučuji.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/23-poznavej-se.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/23-poznavej-se.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/23-poznavej-se.html


Zdroj: http://kerria.pise.cz/23-poznavej-se.html


Zdroj: http://kerria.pise.cz/23-poznavej-se.html


Zdroj: http://kerria.pise.cz/23-poznavej-se.html


Brno 6.3.2011

Zdroj: http://kerria.pise.cz/23-poznavej-se.html

Žádné komentáře:

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...